Josef Hlavička
Kamila Kulhánková
Správa železnic (SŽ) zveřejnila podobu železničního terminálu Praha-východ. Nový terminál je zcela výjimečný projekt.
Josef Hlavička: Terminál bude svým architektonickým i technickým řešením symbolizovat novou éru železniční dopravy a infrastruktury v České republice a bude vůbec první stavbou takového druhu v Česku. Každý pilotní projekt s sebou nese velká očekávání. A pro Správu železnic to bylo prvenství hned dvakrát. Tím, že jde o první železniční terminál vysokorychlostní trati v České republice, byla to pro Českou republiku i první architektonická soutěž na takový předmět. Přípravě soutěže se tedy muselo věnovat velké úsilí. Správa železnic se toho nicméně zhostila opravdu ukázkově s ohromným nasazením a byla radost se s nimi na tom podílet. Myslím, že výsledek soutěže pak hovoří za vše.
Advokátní kancelář kompletně pro Správu železnic zajišťovala mezinárodní architektonickou soutěž, ve které se podoba nového terminálu vybírala. Jaké služby zajištují pro vypisovatele právníci a proč je jich potřeba?
Kamila Kulhánková: Dohlíželi jsme na to, aby byla příprava soutěže v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a soutěžním řádem České komory architektů. Nešlo ale jen o to zajistit, aby bylo vše podle práva. Našim klientům vždy nabízíme komplexní služby, i tady jsme tedy poskytli klientovi službu na klíč. Zajišťovali jsme proto komplexně celou organizaci soutěže. Klienta jsme propojili s platformou CBArchitektura, která se ujala odborného architektonického poradenství v průběhu soutěže, pomáhali jsme s výběrem odborných porotců soutěže, zajistili komunikaci s Českou komorou architektů, pod jejíž záštitou byla soutěž vyhlášena, a v neposlední řadě se samozřejmě starali o dotazy účastníků soutěže, řádný průběh zasedání poroty a hodnocení.
JH: Smyslem architektonických soutěží je, aby investor našel vhodného partnera pro svůj budoucí stavební projekt, my jsme se snažili, aby investor – Správa železnic – měl tohoto partnera už v průběhu soutěže a věděl, že se na nás může ve všem spolehnout.
Jakým způsobem se vybírala vítězná podoba terminálu a kolik se sešlo v soutěži návrhů?
KK: V soutěži bylo celkem jednadvacet návrhů tuzemských i zahraničních architektonických ateliérů. Vítěze soutěže vybrala odborná porota, jejímiž členy byli především odborníci z architektonické obce – významní architekti v čele sarchitektem s mezinárodní zkušeností v oblasti dopravních staveb Petrem Štefkem, ale též starosta obce Nehvizdy, kde by měl finálně také projekt vzniknout, a zástupci Správy železnic. Soutěž byla vyhlášena jako anonymní, což znamená, že odborná porota hodnotí jednotlivé soutěžní návrhy, aniž by znala jejich autory. Myslím, že teď už mohu říct, že když jsme porotě po ukončení hodnocení soutěžních návrhů sdělili, kdo je autorem jednotlivých soutěžních návrhů, zavládlo na jednání poroty všeobecné nadšení.
Soutěže se účastnili vynikající tuzemští i zahraniční architekti…
KK: To je pravda, za každým z hodnocených soutěžních návrhů stojí výborní architekti. Stačí se přitom podívat na oceněné soutěžní návrhy. Na třetím místě se umístil soutěžní návrh polského studia SBS Engineering Group a architekt Maher Matar, který dříve působil v předním světovém ateliéru Foster + Partners. Druhé místo obsadili se svým návrhem architekti z ateliéru ra15, kteří jsou nositeli několika cen a uznání Grand Prix Obce architektů a pravidelně se umísťují v architektonických soutěžích na předních místech. A za zpracováním vítězného návrhu pak stojí vynikající čeští architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti, kteří získali v roce 2020 Českou cenu za architekturu za rekonstrukci a dostavbu sídla firmy Lasvit v Novém Boru, a také Petr Malinovský s Petrem Vyskočilem z METROPROJEKTU Praha.
Soutěž tedy zná svého vítěze, co bude následovat?
JH: Soutěž běžela loni a v lednu letošního roku uplynula všem účastníkům lhůta pro podání námitek proti výběru vítězného návrhu. Jelikož žádný z účastníků námitku nepodal, může Správa železnic zahájit s vítězem soutěže jednání o uzavření smlouvy. Jakmile se smlouva uzavře, zpracují architekti na základě svého soutěžního návrhu architektonickou studii a dokumentaci pro územní řízení k terminálu. Samotná stavební část by měla začít kolem roku 2025 s předpokladem dokončení v roce 2028 – 2029.
Proč jste se do tohoto projektu zapojili?
KK: Architektonické soutěže jsou totiž tou správnou cestou, jak si může investor pro svůj budoucí záměr vybrat kvalitního architekta či projektanta. Souzníme tak s Českou komorou architektů, která dlouhodobě architektonické soutěže prosazuje jako nástroj, který významně přispívá ke zlepšení urbanistického rozvoje a stavební kultury v Česku.
Stavby na železnici slouží široké veřejnosti a veřejnost by se v nich měla cítit dobře. Tomu pomůže dobrá architektura, a když tu architekturu budou dělat takoví architekti, jací se sešli v této soutěži, tak to dobrá architektura jednoznačně bude.
Bylo by proto skvělé, kdybychom všichni společně začali vnímat architektonické soutěže jako standardní postup, jak by měl investor, zejména veřejný, vybírat projektanta a architekta. Poslední roky tomu nasvědčují, ale před celou naší společností je ještě pořádný kus práce. Projekty tohoto typu jsou nicméně důkazem, že jsme na dobré cestě.
Jste tedy takto zapojeni i v dalších projektech?
JH: U nás v HAVEL & PARTNERS se organizaci architektonických soutěží věnuje čtyřčlenný specializovaný tým, který má s tímto specifickým typem zadávacího řízení bohaté zkušenosti. Příkladem může být soutěž na podobu nového pavilonu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, sídla Lesů ČR nebo pavilonu Krajské nemocnice Liberec.
Po architektonické soutěži na návrh železniční stanice Veleslavín v Praze jde o druhou soutěž, kterou naše kancelář úspěšně pro Správu železnic organizovala. V současné době pro ně navíc zajišťujeme i další mezinárodní soutěž na budoucí sídlo Správy železnic na Smíchově a podílíme se na mezinárodní soutěži na podobu železničního uzlu Brno.
Aktuálně pracujeme ale i na dalších projektech. Například pro statutární město České Budějovice organizujeme vůbec první architektonickou soutěž veřejného investora na budoucí výstavbu bytového domu a pro městskou část Praha 2 krajinářskou soutěž na revitalizaci městského parku.
Architektonickým soutěžím se věnujeme několik let a chceme v tomto směru určitě i dál pokračovat. Nejenom ve vlastní organizaci soutěží, ale i v jejich propagaci, a proto také pořádáme přednášky a webináře s touto tematikou. Jsme přesvědčeni, že tento typ zadávacího řízení s sebou přináší pro zadavatele oproti jiným typům řízení celou řadu výhod. Hodnotí se anonymně kvalita návrhů porotou, která je z převážné části složena z nezávislých odborníků-architektů. Výsledek navíc nemůže být negativně ovlivněn například mimořádně nízkou nabídkovou cenou na úkor kvality, protože tu si zadavatel může stanovit předem.
Rozhovor připravil Matej Šišolák.
