Ačkoli Brno hrálo v Česku kvůli pragocentrismu vždy druhé housle, dnes si jeho význam dovolí zpochybnit málokdo. Jako centrum vědy, výzkumu a vysokého školství k sobě přitahuje nejen spoustu kvalifikovaných lidí, ale i podnikatelských aktivit. A právě to je pro rozvoj realit klíčové. „Brno je město s obrovským potenciálem pro výjimečné realitní projekty. Stejně jako v Praze, i zde existuje výrazná kupní síla a velká poptávka po prémiových nemovitostech, což má za následek postupné dohánění pražských cen. Dalo by se říct, že převis poptávky nad nabídkou prémiových nemovitostí je zde ještě vyšší než v Praze,“ říká David Kočařík, Business Development Manager ve společnosti Svoboda & Williams. V praxi však toto realitní nadšení přináší i poněkud trpké plody. Pro představu: objem nové výstavby je zde výrazně nižší než očekávání a potřeby obyvatel, na trhu s byty není dostatečná nabídka různých druhů bytů, chybí dostupné bydlení pro střední vrstvy a nová bytová výstavba soukromých developerů většinou neřeší výstavbu potřebné občanské vybavenosti a veřejných prostranství.
Termín: 2050
Nutno dodat, že o systematickém zlepšení situace se v Brně diskutuje už několik let. Strategii rozvoje bydlení načrtl před třemi roky dokument Brno 2050, na němž se podíleli politici, odborníci a veřejnost. Moravská metropole má do té doby například lépe hospodařit s vodou, oplývat větším množstvím zeleně, produkovat méně odpadu a umožnit svým obyvatelům vyřizovat úřední záležitosti online. Ani v případě bydlení nešetří dokument ambicemi. Jako hlavní cíle si klade například realizaci dostupného bydlení pro všechny skupiny obyvatel, a to zvýšením celkového počtu nově budovaných bytů. Počítá také s příbytkem počtu trvale žijících obyvatel ve městě, udržením fungujícího trhu s byty a vymýcením problémů, mezi něž patří zanedbanost bytového fondu nebo snížení dluhů na nájemném.„Nabídka bude výrazně převyšovat poptávku, cena koupě či nájmu bude díky tomu dostupnější pro širokou veřejnost. Pro výstavbu budou připraveny rozvojové a přestavbové lokality v rámci různých částí města a nový flexibilní územní plán umožní pružně reagovat na potřeby výstavby,“ slibují autoři strategie a rovnou jmenují i konkrétní opatření, jimiž chce město cílů dosáhnout.
Zatím je však situace, kdy se z celkového počtu zastavitelných ploch, které jsou k dispozici pro rozvoj bydlení, vyčerpalo pouhých 37 procent, poněkud tristní. Příčinou neutěšeného stavu přitom není podle Davida Kočaříka jen chybějící dopravní a technická infrastruktura, nerealizovaná protipovodňová opatření nebo neuspořádané vlastnické vztahy, ale především absence nového a hlavně funkčního územního plánu. V Brně totiž dosud platí dokument z roku 1994, jehož poslední změna proběhla před deseti lety a který se podle zákona musí nahradit do roku 2022.„Současný plán je nejstarší v České republice a v řadě ohledů brzdí další rozvoj města,“ konstatuje ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.
Město v první linii
Naděje přišla teprve koncem března, kdy úřad zveřejnil návrh nového plánu, který může veřejnost připomínkovat do 13. května. Mezi hlavní změny patří třeba nahrazení indexu podlažní plochy výškovým limitem staveb v konkrétních oblastech. Nový plán má umožnit i větší proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti. „Když to zjednoduším, tak ty změny umožňují, aby se v Brně dalo stavět,“ říká Michal Sedláček. Na to ostatně myslela i strategie Brno 2050, která v případě nové bytové výstavby počítá s přípravou devíti konkrétních rozvojových lokalit – ty dosud nejsou zasíťovány technickou a dopravní infrastrukturou – pro developery za aktivního zapojení města. „Brno chce být městem s pestrou nabídkou finančně dostupného bydlení jak v centru, tak na jeho okrajích v blízkosti přírody,“ píše se v dokumentu. Ostatně, tuto vizi potvrzují i sami obyvatelé, kteří podle průzkumu Bydlení v Brně provedeného loni agenturou Focus pro magistrát města jmenovali jako nejdůležitější vlastnosti jejich preferované lokality pro bydlení bezpečnost, dobrou dopravní obslužnost, zdravé životní prostředí, klidnou lokalitu a blízkost přírody. Tato kritéria zaškrtlo jako „velmi důležité“ v průměru 63 procent respondentů. Vize je jasná, schopnost ji naplnit se teprve ukáže. Snad dříve než za třicet let.