Se zápornou úrokovou sazbou se český hypoteční trh dosud nesetkal. Jaké následky by z této konfrontace mohly vyplynout? Část odpovědi by nám mohl poskytnout pohled na situaci v zemích jako Švédsko nebo Dánsko, kde již mají se zápornými sazbami zkušenosti. Ve Švédsku se záporná repo sazba držela přibližně pět let, a to až do prosince 2019. Sousední dánská centrální banka držela zápornou sazbu po většinu minulé dekády a i nyní dosahuje záporných hodnot, a sice minus 0,6 procentního bodu. Jak ve Švédsku, tak v Dánsku vyústily záporné sazby v postupné snížení hypotečních sazeb až na historická minima. V případě Dánska se dostaly dokonce pod jedno procento.
Zkušenosti ze skandinávských zemí nám ukazují, že s poklesem úrokových sazeb úměrně klesají sazby hypoték i v případě, že jde základní sazba do minusu. Jinými slovy, i v minusu stále platí, že snížení základní úrokové sazby se posléze projeví na snížení už tak nízkých sazeb hypotečních. Nesmíme však zapomínat, že vždy silně záleží na kontextu dané situace: Švédsko i Dánsko přistoupilo k negativním sazbám primárně kvůli rizikům deflace a za účelem povzbuzení hospodářského růstu.
Za všechno může krize
Českou ekonomiku momentálně deflace rozhodně netrápí a spíše než povzbuzení bude potřebovat záchranu. Trh hypoték je navíc silně ovlivněn schváleným opatřením o odložení splátek, které bankám narušilo cash flow. Zároveň s tím bankám klesá i počet potenciálních zákazníků, protože na úvěr nedosáhne velká část lidí s příjmy z postižených oblastí, jakými jsou gastronomie, zábava a hotelnictví. Dostupná data z hypotečního trhu za první čtvrtletí a část druhého čtvrtletí 2020 sice působí velmi optimisticky – například duben byl z hlediska objemu hypoték rekordní – ale v příštích měsících se situace může obrátit. Většina plánovaných propouštění na trhu práce se uskuteční právě na podzim a v zimě, což bude mít okamžitý dopad na platební schopnosti nemalé části bankovních klientů. Zároveň můžeme počítat s pozastavením či přerušením investic ve firemním sektoru.
A na závěr nesmíme zapomínat na to, že v minulých dvou měsících byla statistika pozitivně ovlivněná efektem setrvačnosti: spousta uzavřených smluv byla výsledkem jednání z předchozích měsíců. Alespoň do konce roku nás však bude tento efekt ovlivňovat negativně jako důsledek současné nízké aktivity.
Bezprecedentní řešení
V souvislosti s výše uvedenými událostmi, kterým v současné chvíli čelíme, se jeví dopad snížení základní sazby České národní banky o pár desítek bazických bodů jako nepodstatný. V příštích několika kvartálech bude ovšem vývoj hypotečních sazeb ovlivňovat primárně aktuální ekonomická situace v kombinaci s vládními opatřeními. Ta zůstávají kvůli své proměnnosti velkou neznámou a v krátkém horizontu mají mnohem větší moc zahýbat s hypotečním trhem než mírná korekce základních sazeb ČNB.
Co tedy můžeme očekávat od záporné sazby? Klíč k odpovědi vězí v časové délce, po jakou by byla záporná sazba zavedena. Pokud by Česká národní banka držela sazby v záporu pouhé jednotky měsíců či kvartálů, což se zatím jeví jako nejpravděpodobnější varianta, toto opatření by nemělo čas projevit se do snížení hypotečních sazeb. Naopak, mohli bychom být svědky jejich zvýšení, a to kvůli událostem popsaným v předchozích odstavcích.
Mnohem zajímavější situace by ovšem nastala, pokud by se záporné sazby staly novým standardem. Pokud by sazby zůstaly v záporu po delší dobu, tedy alespoň v horizontu šesti až osmi kvartálů či déle, mohli bychom být opět svědky rekordně nízkých hypotečních sazeb. I proto bude v příštích měsících více než užitečné sledovat rétoriku ČNB a její kroky ve věci aktuální hospodářské krize. Nacházíme se v bezprecedentní situaci a na obzoru se rýsují bezprecedentní řešení.
Autor: Pavel Králík
