Půda je základ!
Ačkoliv za sebou Vinařství Drmola nemá tradici čítající několik pokolení, zabývá se přípravou kvalitního vína již téměř tři desítky let. Filozofií vinařství je „předat svým potomkům půdu v lepším stavu, než v jakém ji získali“. Vinařství se nachází nedaleko Mikulova ve vinařské obci Bavory, která leží na úpatí Pavlovských kopců, nacházející se přímo ve významné lokalitě Chráněné krajinné oblasti Pálava. Zakladatelem a majitelem vinařství je sklepmistr Jaroslav Drmola, který své zkušenosti a veškeré dovednosti týkající se vína získal v prestižních vinařstvích v Dolním Rakousku. Vinařství Drmola má pro své hospodaření k dispozici šestnáct hektarů bio vinic v nejlepších viničních tratích na úpatí Pálavských vrchů a čtyři hektary bio sadů. Ovoce pro vína rodina sklízí na tratích Pod Státní, na Anenském vrchu, na Malinách, také na Slunečné a na trati Pod Pálavou, která se nachází pod Stolovou horou. Pro tuto oblast, která bývá považována jako nejlepší pro pěstování vinné révy v České republice, je typické vápencové podloží, díky kterému vína získávají svůj nezaměnitelný charakter.
Vinařství Drmola ve svých vinicích pěstuje tradiční i nové odrůdy, jako jsou Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Müller Thurgau, Sauvignon, Hibernal, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Tramín červený, Rulandské modré, Dornfelder, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Frankovka a samozřejmě nesmí chybět ani Pálava. Veškerá vína a produkty s nimi spojené jsou vyráběny v režimu bio produkce. Roční produkce činí 60 000 lahví.
Aby vinařství dosahovalo těch nejlepších výsledků, uplatňuje kombinaci tradičních i moderních postupů. U bílých vín je technologie zaměřena na posílení a podtrhnutí vlivu terroir, což je souhrnný vliv geologického podloží, složení půdy, vlhkosti, srážek, nadmořské výšky, tradice a umu vinaře. U červených vín je zase důraz kladen na technologii dlouhé macerace. Vína leží a vyvíjejí se po dobu několika měsíců na rmutu, a teprve poté jsou lisována a stáčena do dubových a akátových sudů, ve kterých následně zrají po dobu jednoho roku.
K vinařství Drmola patří rovněž bio sad, ve kterém se pasou kamerunské ovce a v němž se daří meruňkám, švestkám i broskvím. Hlavní základnou vinařství je dům, který pan Drmola dostal po svých rodičích. Postupem času jej zčásti přeměnil na technologické zázemí a zčásti na sklep určený ke zrání červených vín. Součástí je také historický sklep pro prezentaci vín i konání skupinových akcí.
Vína svojí chutí osloví všechny návštěvníky rodinného Vinařství Drmola a jsou nejlepší pozvánkou k poznávání okolní krajiny. K návštěvě v této lokalitě vybízí spousta dalších zajímavých míst, a pokud si nebudete jistí, kam se vydat, ve Vinařství Drmola vám s výběrem velmi rádi poradí.

Ze Slovenska do Bavor
I druhý tip vede do Bavor. Vinařský rod Staškových pochází z obce Vinné na východě Slovenska. Víno má doslova v krvi – pro rodinu je zdrojem obživy a cestou života již přes sto let. Patrik Staško je již čtvrtou generací, která v této tradici pokračuje. Svou první vinici vysadil, když mu bylo dvanáct let, přesně v místě, kde v roce 1867 založil první rodinný vinohrad praděd Michal. První víno zvládl sám krátce po svých sedmnáctých narozeninách. Studia vinařství a vinohradnictví jej zavála na jižní Moravu. Pracovní vinařské a obchodní zkušenosti poté sbíral doma, v Austrálii a Londýně. A nakonec se zamiloval do Michaely z Moravy, se kterou se po svatbě usadili v Bavorech kousek od Mikulova.
„V roce 2010 jsme založili vinařství NATURVINI, s. r. o., a o dva roky později jsme si udělali radost svými prvními vinicemi,” říká Staško.
VINAŘSTVÍ NATURVINI, s. r. o., v Bavorech se nachází na úpatí Pálavských vrchů. Malebná vinařská vesnička blízko historického města Mikulov se stala základnou pro nové, dynamické vinařství s velkou budoucností. NATURVINI vyrábí vína z tradičních moravských vinic. Cílem vinařství je tvořit vína k jídlu, a proto převažuji vína suchá a nekomplikovaná, tvořená směrem ke konzumentům. Vinařství se také specializuje na výrobu originálních marmelád (ovocných pomazánek) z hroznů jednotlivých odrůd, vinného želé, vinné omáčky a hořčice. To vše je originální, domácí, s moravskou recepturou.
„Vinařství kráčí cestou ekologického pěstování vinné révy za využití biodynamických principů a pravidel – naslouchání přirozenému rytmu přírody a záleží nám na zachování potřebné rovnováhy v přírodě. Všechny hrozny jsou sbírány ručně, každá láhev je výsledkem mnoha hodin poctivé ruční práce a individuálního přístupu s ohledem na odrůdu a šarži. Vinohrad je pro Staškovy dalším členem rodiny. Pečují o něj, podporují ho, bojí se o něj, radují se s ním. „Vinice se nám za to odmění bohatou úrodou,” dodává Staško

Do Znojma za víny VOC
Díky pozoruhodné geografické poloze bylo Znojemsko osídleno prvními lidmi již od mladší doby kamenné. Jeho význam přetrval i do středověku a kolem roku 1226 bylo Znojmo povýšeno na královské město. Spolek VOC Znojmo, jehož historie se datuje od roku 2009, je sice o poznání mladší, stačil však už výrazně zasáhnout do kulturního a společenského života znojemského regionu. V současné době je do něj zapojeno 21 vinařství.
VOC, tedy vína oficiální certifikace, jsou produkována v rámci tzv. apelačního systému. „Jde o románský způsob značení vín, který u vína zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, což ve francouzštině znamená kraj, půda, zem. Víno je tedy označováno dle místa původu hroznů, které dává vínům originální a nezaměnitelný charakter. Inspirovali jsme se v zemích velkých vinařských producentů, jejichž vína, jako např. Chianti, Rioja nebo Chablis, představují na současném trhu jasně identifikovatelné značky,“ vysvětluje předseda VOC Znojmo František Koudela.
A byla to právě Znojemská vinařská podoblast, kdo zavedl první apelační systém v České republice. Podoblast zahrnující 3530 hektarů vinic a 91 vinařských obcí je vyhlášená především bílými aromatickými víny. Apelační systém VOC Znojmo se týká vín ze tří nejtypičtějších odrůd Znojemska, Sauvignonu, Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného, případně jejich cuvée, která vykazují regionálně typický, jednotný chuťový profil.
Vína VOC Znojmo se často prodají do jednoho roku, čímž však přichází o šanci nazrát na lahvi. Proto již v roce 2013 spolek představil Královskou řadu vzdávající hold královskému městu Znojmu, a stal se tak prvním VOC u nás s vlastní speciální řadou. Vína Královské řady přichází na trh teprve v okamžiku, kdy jsou vyzrálá k dokonalosti, tedy nejdříve po 18 měsících od sběru hroznů. Taková vína dosahují vyšší úrovně, jsou extraktivní, s dlouhotrvající perzistencí, jedinečná ve vůni i chuti. Původně byla Královská řada určena pouze pro Ryzlink rýnský, ovšem od loňského roku je otevřená také sauvignonům a veltlínům. Vína Královské řady musí splňovat nejpřísnější kritéria a na trh bývají uvedena vždy 28. září, na svátek svatého Václava, patrona vinařů.
Ať už do Znojma zavítáte kdykoli, nasměrujte své kroky do informačního centra VOC Znojmo ve starobylé Vlkově věži v Kollárově ulici. Ochutnávku či nákup vín můžete spojit s výstupem na věž s jedinečnou vyhlídkou na město a okolí.

Jistě najdete mnoho důvodů, proč navštívit Znojmo, třeba historické památky, kulturní akce či výjimečnou okolní přírodu. Dalším, a možná hlavním důvodem může být skvělé víno VOC Znojmo. Pokud ho ochutnáte, máte jistotu, že je pouze z hroznů, které uzrály na některé z místních viničních tratí. Vyrobí se ho tu opravdu hodně, a tak je stále co ochutnávat. A před cestou určitě zavítejte na www.vocznojmo.cz, kde najdete informace o aktuálním dění a akcích.