Svět kryptoměn je pro spoustu lidí doslova Divokým západem, do jehož hlubin se bez profesionálního průvodce odhodlá jen málokdo. Vladimír Vencálek se za takového průvodce bezpochyby považuje a ve svém úsilí není sám. Pravou rukou a obchodním partnerem mu je Karel Fillner, jenž má pověst uznávaného odborníka a jednoho z průkopníků bitcoinu i dalších kryptoměn u nás. A jejich společné ambice nejsou nikterak malé. „V Česku chceme v budoucnu postavit desítky datacenter a s naší vlastní kryptoměnou Callisto Network se chceme v moři digitálních měn dostat do první dvacítky,“ říká krypto-podnikatel Vladimír Vencálek.
Vaše působení na trhu kryptoměn je celkem krátké. Jak jste se během pěti let dostal tam, kde jste teď?
Byl to přirozený vývoj. Nejprve jsem začal osobně těžit a stavět si servery k tomu určené u sebe v garáži. Pak přišel jeden známý, že by to chtěl taky, druhý známý a pak už toho bylo tolik, že jsme se museli přestěhovat do elektrárny.
Proč zrovna tam?
Těžba kryptoměn je energeticky velmi náročná a my se zaměřili na to, že budujeme datacentra přímo u energetických zdrojů, ideálně přímo u elektrárny. Což vede k nižším nákladům. Když totiž vybudujete celou soustavu serverů, vyplatí se vám to víc, a to včetně ceny za komponenty, než když si doma postavíte jeden či dva servery. A protože tu tenkrát probíhala kryptoměnová zlatá horečka, rozhodli jsme se na tom svézt. Pokud možno bez rizika. Proto jsme stavěli a prodávali servery a rovnou k tomu nabídli i hosting.
Kdy jste přistoupili k tomu, že jste začali pronajímat výpočetní výkon?
Zhruba před třemi lety jsme kvůli investorům dělali rozsáhlé analýzy a zjistili, že se nám v podstatě nevyplatí servery prodávat. A že to vlastně nikdo ani nechce, protože pro klienta je důležitý výkon a výsledek té činnosti, a ne to, že je s tím spojený nějaký server.
Chápu správně, že jste pro klienty, kteří si u vás v elektrárně pronajali server, těžili kryptoměny a platili jim výnos? Jak těžba probíhala?
Ano. Obvykle to je tak, že výpočetní výkon přepínáte podle toho, co je v daný moment profitabilní, ale z velké míry se řídíme i vlastními analýzami. Často se těží třeba třicet procent jedné měny, třicet procent druhé a třicet třetí a každý měsíc se na základě trendů rozhodujeme, zda a jak to měnit. Dnes si však u nás nekoupíte už ani pronájem výkonu. Přicházíme totiž s ještě jednodušším a srozumitelnějším produktem – a tím je takzvaný security token.
To zrovna srozumitelně nezní.
Přitom jde o naprosto triviální produkt. Token je v podstatě podíl na zisku a svému majiteli dává měsíční výnos v kryptoměnách navázaný na globální kryptoměnový trh. Výnos se počítá na základě vzorečku, který je stejný jako ten, který platí pro těžbu. Akorát místo toho, aby nám klient platil za pronájem výkonu, my mu ho poskytovali, reportovali a sáhodlouze o tom komunikovali, tak dostane jasný vzorec, který neumožňuje žádný spor a který všem jasně vypočítá určité procento z jejich vkladu. A to je variabilní v čase. Výhodou tokenů je navíc fakt, že jde o velmi likvidní produkt. Což znamená, že ho můžete kdykoli prodat.
Nabízí se otázka, kolik tímto způsobem klientům průměrně vyděláte?
Dohromady jsme našim investorům dosud vydělali v řádu stovek milionů korun. Ale každý rok je to jinak, v roce 2017 to bylo 35,5 procenta, o rok později 22,17 procenta a tak dále. Dosud nejnižší roční výnos byl 6,64 procenta, což i tak považuji za velmi slušný výsledek.
A teď k rizikům. Bankéři například kryptoměny považují za natolik rizikové aktivum, že ho svým klientům často vůbec nedoporučují.
Je pravda, že pro laika je prostředí kryptoměn Divoký západ. Pravidla nejsou vždy jasná, navíc toto prostředí spadá pod různé jurisdikce a je v něm spousta podvodů a potenciálních chyb, které může člověk udělat. Což je i důvod, proč jsme úspěšní – jako česká firma s transparentním vlastnictvím a fungováním jsme dobrou volbou pro lidi, kteří tím nechtějí trávit čas, ale zároveň stojí o to mít expozici na kryptoměnovém světě. Máme řadu produktů včetně poradenství ohledně časování investice pro ty, kteří jen chtějí koupit kryptoměny.
Což nemění nic na tom, že kvůli vysoké volatilitě kryptoměn je tento typ investice rizikovější než třeba do akcií.
Proto se také obecně doporučuje vložit do kryptoměn v rámci diverzifikace portfolia mezi půl až 1,5 procentem. Na druhou stranu si myslím, že akcie jsou řádově rizikovější. U kryptoměn, zejména pokud se v nich aspoň trochu vyznáte, je totiž málo věcí, které vás – s ohledem na vývoj projektu, který je na danou měnu navázán – mohou překvapit. A pokud se něco pokazí, víte to prakticky hned. Zatímco u akcií se zprávy šíří nerovnoměrně a se zpožděním. A přestože je akciový trh regulovaný, může se stát, že z pozic vystupujete jako poslední. A co se týče volatility kryptoměn, to není nevýhoda, ale naopak extrémní výhoda. Protože čím víc je prostředí volatilní, tím větší potenciál zvratu nabízí.
Připadá mi, že většina kryptoměn kopíruje ve svém vývoji bitcoin. Dá se na to spoléhat?
To je populární teorie, která ale platí dejme tomu v 68 procentech času. Což je dost, na druhou stranu jsou na trhu různé tendence. Dám příklad. Bitcoin vyrostl od začátku roku zhruba pětkrát, jiné kryptoměny i dvacetkrát. Což je případ také naší měny Callisto Network. Obecně platí, že když je období takzvaného bull marketu, lidé do kryptoměn investují zvýšené množství peněz, což se na nich projevuje více, či méně. A protože bitcoin je první a znají ho všichni, myslí si, že je to na sebe navázané. Přitom to nemusí být pravda a některé kryptoměny začnou růst třeba týdny předtím, než se bitcoin nějak zásadně pohne.
Podle čeho si tedy vybrat mezi kryptoměnami, jichž jsou tisíce?
Existují různé přístupy. Podle nás je nejjednodušší sledovat, jaké užití má daná kryptoměna a nakolik se odráží v reálném světě. Například u bitcoinu je pravděpodobné, že jeho hodnota během roku vystoupá na více než sto tisíc dolarů. Na druhou stranu je to technologicky velmi rigidní produkt, jehož hlavní vlastností je uchování hodnoty. Nic jiného neumí. A pak jsou tu produkty jako Ethereum, které má na sebe navázáno tisíce projektů rostoucích ohromným způsobem, čímž pomáhají i svému podkladovému aktivu. Podobně je na tom Solana nebo náš Callisto Network. Takové měny jsou schopny poskytnout investorovi řádově vyšší zhodnocení.
Kdo jsou typově investoři, jejichž peníze zhodnocujete?
Primárně jsou to takzvaní rich individuals, kteří se pohybují v tuzemském žebříčku top sto nejbohatších lidí. Dle mého názoru jsou to extrémně konzervativní lidé, mezi 45 až 65lety, kteří už mají dostatek zkušeností a dokážou pochopit, že riziko s sebou může nést určitý profit. A pak mají velmi dobře nastavená očekávání. Většinou však nejsou experty na kryptoměny. Zajímá je toto téma, chtějí se v něm vzdělávat, ale nechtějí se o tyto investice starat sami.
Jaká je průměrná výše jejich investice?
Prvotní investice se většinou pohybuje kolem dvou až tří milionů korun. A jakmile investor vyhodnotí zkušenost s námi jako dobrou, navyšuje investici na desítky milionů.
Pro koho je výhodnější kryptoměny těžit a pro koho naopak koupit a spekulovat na nich?
To záleží na investičním a rizikovém profilu dotyčného investora. Jinými slovy to znamená, kolik peněz a na jak dlouho chce dát stranou a jaké zhodnocení od investice očekává. Obvykle vstupují téměř všichni investoři nejdříve do těžby. A když zjistí, že je profitabilní, přejdou do spekulativních investic. Ale je něco úplně jiného, když máte k ruce tým lidí, kteří se v kryptoměnách vyznají, pracují s řadou technických analýz a vědí, co se na trhu děje, než když si přečtete několik článků a jdete spekulovat.
Security tokeny, které nově uvádíte na trh, jsou postaveny na technologii blockchainu. Té se přisuzuje velký potenciál v řadě oborů. Nakolik jsou díky tomu využitelné v realitním sektoru?
Pro realitní společnosti mohou být velmi zajímavé. Důvodem je fakt, že tyto subjekty vydávají na své projekty často investičního charakteru různé finanční produkty, a to od dluhopisů přes fondy až po výnosové certifikáty. My, respektive jedna z našich společností, Callisto Enterprise, je přitom schopná pro ně vytvořit na míru token, který bude mít některé vlastnosti těchto instrumentů, ale zároveň jim poskytne větší svobodu, průhlednost i jednoduchost.
V jakém smyslu?
Když to zjednoduším, díky našemu produktu lze takzvaně tokenizovat nemovitost. Smluvně jde o jednodušší proces jak pro developera, tak investora, bez nutnosti trávit čas zápisem podílů do katastrů a dalšími právními úkony. Dotyčný si jednoduše koupí token, což je jasný smluvní a právně vymahatelný závazek, a když se za měsíc rozhodne, že už ho nechce, tak ho zase prodá.
Do toho zřejmě půjde hlavně ten, kdo už má blízko ke kryptoměnám…
Právě že nemusí. Produkt je jednoduchý v tom, že vám jako klientovi je jedno, zda něco probíhá na blockchainu, což je v podstatě decentralizovaná a na internetu veřejně přístupná účetní kniha. Ta jenom zajišťuje to, že jde o extrémně bezpečnou operaci. Ale pokud s kryptoměnami nechcete nic mít, bude vám výnos chodit na účet přes prostředníka, jímž může být i sám developer, který zajistí směnu kryptoměn do běžného oběživa. Nicméně máme zkušenost, že naprostá většina klientů chce, aby jim výnos zůstal v kryptoměně.
Máte konkrétní příklad, kdy jste tokenizovali nemovitost?
Nejde sice o nemovitost v běžném slova smyslu, ale pomocí security tokenů financujeme například stavbu našeho blockchain datacentra v Opatovicích, které se po své dostavbě na jaře příštího roku stane největším svého druhu v Evropě. Celkově jde o 330 milionů korun, přičemž 150 milionů čerpáme formou dotace z Evropské unie, částečně bude stavbu kofinancovat jedna banka, ale primární budou zdroje, které chceme získat prodejem tokenů.
Co znamená největší svého druhu?
Pro představu, v roce 2018 byl v USA uveden do provozu superpočítač Summit, který byl s teoretickou rychlostí 200 petaflopů nejrychlejším centralizovaným počítačem světa. Jeho výroba stála 300 milionů dolarů a dostavba a úpravy dalších 250 milionů. Zatímco my budeme mít 272 petaflopů za 300 milionů korun.
Jak toho chcete dosáhnout?
Vymysleli jsme to totiž úplně jinak, než jak se staví datacentra. Od začátku máme vlastní návrhy serverů, chlazení i všech dalších komponent. Do datacentrového byznysu jsme vstoupili před pěti lety a stále nás všichni přesvědčovali, že to, co děláme, je nesmysl, který nemůže nikdy fungovat. A po pěti letech vidíme, že to funguje, navíc výborně, a není proto důvod to dělat jinak.
V čem spočívá rozdíl?
Třeba v operativních nákladech. Například chlazení máme vymyšleno docela jinak: zatímco běžně se chladí pomocí klimatizace, my chladíme průtokem vzduchu. A jenom tato položka nám zajistí dvakrát nižší cenu. Nicméně není to o tom, že jsme vymysleli něco geniálního a teď si můžeme dát nohy nahoru. Je to o neustálé inovaci jednotlivých produktů jak po stránce softwarové, tak hardwarové, kdy na trhu neustále bojujeme tu o procento dolů, tam o procento dolů. Šli jsme jinou cestou, která byla hodně náročná, ale v tuto chvíli jsme v bodu, kdy jsme schopni postavit datacentrum s vyšším výkonem, než má aktuálně největší datacentrum v USA, a to za méně než desetinovou cenu.
Kdo všechno stojí za tím my?
Kromě mě a Karla Fillnera s námi na denní bázi spolupracují desítky lidí. Buď jde o programátory, kteří se věnují primárně kryptoměně Callisto, nebo specialisty na stavbu serverů. Dále máme lidi na optimalizační operace a analytiky na některé oblasti naší činnosti. A potom má Karel Fillner celý vlastní tým, protože provozuje jeden z největších webů o kryptoměnách v Česku, Btctip.cz, na němž spolupracuje s množstvím traderů a analytiků.
