Jak dlouho hrajete golf?
S golfem jsem začal v roce 2014. Zpočátku jsem se mu věnoval poměrně intenzivně, v posledních čtyřech letech ale hraji méně, než bych si přál. Času je málo.
Co vás na golfové hřiště přivedlo? Byznys nebo zájem o sport?
V roce 2012 jsem se přestěhoval do Krkonoš. Byl jsem v úplně novém prostředí a hledal jsem nějakou zábavu, sportovní aktivitu, které bych se mohl věnovat od jara do podzimu. Jsem celkem soutěživý typ, a tak nakonec padla volba na golf, který se mi vždycky líbil.
Čím si vás golf získal? Chytil vás hned na poprvé?
Vlastně ano, hned po prvním tréninku s trenérem jsem věděl, že jsem vybral správně a tenhle sport mě bude bavit. Samozřejmě jsem si uvědomoval, že mě čeká ještě dlouhá cesta, ale to mi nevadilo.
Jaký jste typ hráče? Motivuje vás skóre nebo berete golf jako souboj se hřištěm?
Motivuje mě hlavně skóre, ale zároveň si umím jít zahrát „jen tak“. Dnes už hraju především relaxačně, bez toho, abych naháněl čísla.
Kolik máte handicap? Soustředíte se na jeho snižování?
Aktuálně mám handicap 15,6. Mnoho let jsem se pohyboval kolem 12, ale nová pravidla počítání handicapu pro mě znamenala zhoršení. Přiznám se ale, že jsem celkem rád a vyhovuje mi to. Nejspíše jde o realističtější odraz mé současné úrovně, díky tomu jsem schopen zahrát slušný výsledek a hraji plus mínus na úrovni svého handicapu. K tomu, aby člověk udržel 12, musí přece jen pravidelně trénovat a na to já nemám čas.
Naučil jste se na golfu něco, co využíváte i ve své manažerské praxi?
Golf mě naučil zůstat klidný, i když se jedna rána nepovede. Vždy se to dá ještě nějak vyřešit, zachránit. V businessu je to podobné – ne každý rok se vyvede, ale zároveň vždy existuje řešení a výsledek se dá rychle napravit.
Jste vrcholový manažer a musíte umět prosadit svůj názor. Na golfu je ale někdy potřeba své ego zkrotit, nehrát úplně bezhlavě, třeba zkusit ránu na jistotu. Dokážete to?
Já rány na jistotu nikdy nehraji. Sice si často říkám, že bych měl, nakonec to ale nikdy neudělám. Stejně to mám i v životě, vždycky mám jen plán A a žádný plán B pro mě neexistuje. Zastávám názor, že kdo má plán B, nemůže se pořádně věnovat plánu A.
Je něco, co vás na hřišti spolehlivě rozhodí?
Pomalá hra, tu opravdu nesnáším. Nemám rád, když se mnou jde ve flightu nějaký pomalý hráč. Ale tohle si ještě můžete ohlídat, spoluhráče upozornit a on se většinou srovná. Nejhorší pro mě je, když narazím na pomalý flight před sebou. S tím nic neuděláte, a to mě frustruje. Hodně v tomto ohledu záleží na přístupu marshallů, jenže v poslední době mají, zejména na komerčních turnajích, pokyny hráče zbytečně nestresovat. To je ale špatně, pravidla golfu jsou přece jen jedna a mělo by být lhostejné, jestli jde o komerční turnaj nebo jestli se hraje pro zábavu.
Hrajete turnaje?
Turnaje hraji velmi málo, obvykle se zúčastním tak pěti za rok. Mám je ale rád, hlavně kvůli atmosféře, dávají možnost potkat se a popovídat si s lidmi kolem. Navíc před i po turnaji bývá pohoda, a to je moc fajn.
Patříte ke golfistům, kteří na hřiště nemohou vyrazit bez pár desítek míčků odpálených na drivingu a cvičných greenech, nebo klidně rovnou z auta zamíříte na odpaliště jedničky?
Moje oblíbená hláška zní: „Driving je pro slabochy!“ Ale to si teď dělám trochu legraci, je to samozřejmě nadsázka. Hlavně před turnajem se jdu vždy na driving rozcvičit, byť přiznávám, že množství odehraných míčků se u mě snižuje. Dnes obvykle vystačím tak s dvaceti, abych si vyzkoušel krátkou hru, hlavně chiping, pár odpalů, a samozřejmě rychlost greenů.
Jak název společnosti napovídá, TMR se zrodilo zejména jako provozovatel lyžařských areálů. Před nějakým časem jste přibrali také dvě česká golfová hřiště – brněnskou Kaskádu a severomoravskou Ostravici. Co vás k tomu vedlo?
Naše společnost v golfu vidí velký potenciál rozvoje v budoucích letech. Zkušenosti z obou hřišť ukazují, že golfové resorty je kam rozvíjet a naše společnost to dokáže. Proto chceme také naše zapojení do golfu nadále rozšiřovat. Současně golf vnímáme také jako letní protiváhu našich ostatních (převážně zimních) aktivit a pomáhá nám připravit pro naše klienty celoroční sportovní vyžití.
Co mají golfové a lyžařské areály společného z pohledu manažera?
Lyžař a golfista mají z našeho pohledu stejné sportovní DNA. Oba tyhle světy mají jednoho společného jmenovatele – zábavu. My jsme v podstatě obchodníci s volným časem a snažíme se ho lidem zaplnit příjemnými věcmi. A to jak lyže, tak golf bezesporu jsou. Naším cílem je, aby se lidé hýbali, žili zdravěji, snažíme se přispět k jejich zdravějšímu životnímu stylu.
Jaký typ hřišť máte rád? Jak má vypadat hřiště, aby vás zaujalo nebo bavilo?
Nejsem typ člověka, který by musel každé hřiště hodnotit. Docela rád si poslechnu názory jiných hráčů v klubovnách, ale musím říct, že od určité úrovně se mi líbí vlastně skoro všechna hřiště. Zápasím ale trochu s profesionální deformací, takže se u hřiště zajímám o to, jak vznikalo, kdo ho designoval, kdo vlastní pozemky a tak dále.
Trávíte spoustu času na horách. Baví vás horská hřiště, kde se musíte potýkat i s extrémním převýšením?
Baví, a dokonce docela dost. Ostatně na jednom takovém jsem „vyrostl“. Jsem členem klubu v Prosečné a tamní hřiště je opravdu nahoru dolů. Je to náročnější, ale zase máte při hře krásné výhledy, které vám žádné hřiště na rovině nenabídne.
Vidíte v Česku prostor pro vznik nových hřišť? Je nějaký typ hřiště, který u nás jako golfista postrádáte?
Opravdu si myslím, že hřišť je u nás dost. V porovnání se světem můžeme mluvit dokonce o nadstandardním počtu hřišť v poměru k počtu hráčů. Pokud by měla vznikat nová golfová hřiště, tak jistě taková, která budou generovat nové hráče. Mám na mysli tolik diskutovaná malá hřiště přímo ve městech, nebo na jejich okrajích. Velkých kvalitních resortů u nás najdete dostatek.
Na jakém hřišti vás zatím golf bavil nejvíc?
Možná to bude znít z mé pozice trochu nafoukaně, ale mě opravdu vždycky baví zahrát si na Ostravici. Je to nesmírně těžké a náročné hřiště, které je pro každého golfistu výzvou. Podle mého názoru je dobře postavené, v krásném prostředí a také v dobré kondici. To ovšem neznamená, že tady vždy zahraji dobré skóre. Mezi svá oblíbená hřiště počítám i slovenské Penati, brněnskou Kaskádu, Mstětice, Loretu v Pyšelích, a samozřejmě Albatross.
Máte nějaké vysněné golfové hřiště, na kterém byste si rád někdy zahrál?
Konkrétní hřiště možná ani ne, ale nikdy jsem nehrál golf ve Spojených státech a hodně mých známých o tom hovoří v superlativech. Takže bych si to také rád někdy vyzkoušel.
GOLF BRNO KASKÁDA
Golfové hřiště Kaskáda bylo otevřeno v roce 2006 a leží asi 2 kilometry jižně od Kuřimi, tedy 20 minut autem z centra Brna. Základem areálu jsou tři mistrovské devítky – kamenná, železná a dřevěná, které mohou hráči libovolně kombinovat. Par všech devítek je 36, tedy 72 na jejich libovolnou kombinaci. Hřiště osloví zejména kombinací různých stylů, které nutí hráče upravit course management v závislosti na tom, kterou z devítek hrají. Kromě klasických golfových nástrah se budou muset popasovat i s členitým terénem, ostatně název Kaskáda leccos naznačuje. Součástí rozsáhlého areálu je také hotel s bungalovy, restaurace a wellness.
Založení: 2006
Vlastník: TMR, a.s.
Design: Jonathan Gaunt Greenkeeper: Jiří Kapeš
Délka (ze žlutých odpališť):
Dřevěná: 3 050 m – PAR36
Kamenná: 2 959 m – PAR 36
Železná:2801m–PAR36
Celková délka: 8 810 metrů – PAR 108
Zdroj/foto: Archiv
Připravil
