Co vás přilákalo k účasti v architektonické soutěži v Brně, ve městě, které kromě vily Tugendhat zřejmě není mimo Česko příliš známé?
Před pár lety jsme v Praze vystavovali naše práce včetně nádraží, která jsme navrhli. Tehdy jsme se dozvěděli o jedinečné historii kolem nádraží v Brně. Když byla soutěž spuštěna, přilákala více než padesát mezinárodně uznávaných architektonických firem. Spolu s dalšími dvěma kancelářemi jsme byli předem vybráni do soutěže na základě našich zkušeností s navrhováním evropských nádraží. Hlavními důvody, proč jsme se přihlásili, ale bylo náročné zadání designu a velmi dobře zdokumentovaná a profesionálně zorganizovaná soutěž.
Vaše kancelář navrhla i nové nádraží v Rotterdamu. Našli byste něco společného s brněnským projektem a využili jste zkušeností z tohoto projektu?
Ano, vidíme podobnosti ve výzvách, kterým Rotterdam čelil a kterým čelí i Brno. Proto jsme mohli uplatnit spoustu ponaučení a zkušeností i s jinými stanicemi, jako jsou ty v Amsterdamu a Haagu. Velmi dobře si uvědomujeme složitost tohoto druhu projektů a procesu s mnoha zúčastněnými stranami. Ale je to vždy také obrovská příležitost pro stanici, její okolí a pro město jako celek. Myslím si, že pozitivní vývoj, kterým Rotterdam prošel díky výstavbě stanice, je možný i v Brně.
Pracovali jste podle zvoleného zadání – přesunu hlavního nádraží na jiné místo. Když teď znáte všechny okolnosti, vnímáte to jako dobře zvolené řešení?
Ano, tomuto řešení plně rozumíme a podporujeme ho. Máme mnoho zkušeností s nově navrženými stanicemi na jejich původním místě. Často to vyžaduje důslednou reorganizaci prostoru, který je k dispozici, aby se přizpůsobil všemu potřebnému a pohybu chodců. Aktuální poloha stanice nenabízí dostatečné možnosti růstu, hlavně v kombinaci s požadovanými vysokorychlostními spoji. Navíc neřeší bariéru na jihu města. Přesunutí stanice na nové místo vytváří optimální podmínky pro vybudování skvělého uzlu veřejné dopravy a zajišťuje, že stanice bude fungovat jako katalyzátor pro novou čtvrť. Městu Brnu a Jihomoravskému regionu to celkově dává obrovskou vzpruhu.
Napadá vás nějaký obdobný projekt z posledních let, kdy by se přesouvalo nádraží a stavěla nová čtvrť, který by byl s tím v Brně srovnatelný? Nejbližší mi přijde stavba nových hlavních nádraží ve Vídni a v Berlíně, jinak se spíš nová nádraží staví na místě těch původních.
Je pravda, že stanice se obvykle nepřesouvají na nová místa. Ale hlavním důvodem není to, že by jejich aktuální poloha byla vždy dokonalá. Nejčastěji prostě neexistuje žádná alternativa, kvůli poloze kolejí ve městě. Brno má jedinečnou příležitost pro nové umístění: na strategickém místě v rámci existujících železničních tras, velmi blízko centra města, s dobrým spojením pro tramvaje, vysokorychlostní vlaky a autobusy. A toto místo navíc uvolňuje obrovský potenciál oblasti mezi centrem města a řekou Svratkou.
Znáte příběh mezinárodní soutěže na novou Národní knihovnu v Praze? Výsledek byl kontroverzní a knihovna pravděpodobně nikdy nebude stát. Nebáli jste se podobných komplikací?
Je to slavný příběh, nebo spíš neslavný. Ze soutěže o knihovnu jsme si odnesli mnoho ponaučení. Ale současný klient je velmi dobře připraven a všechny procesy zpracovává velmi precizně. V tento proces máme velkou důvěru.
Jestli jsem se díval pozorně, ve všech čtyřech projektech, které postoupily do finále, autoři použili na střechu podobný typ síťované konstrukce. Čím to je? Je to současný trend ve stavbě tak velkých střech?
Se síťovanou konstrukcí můžete mít pravdu. Inovace umožnily nové konstrukční metody, jako je parametrický design využívající algoritmický software. Hlavní inspiraci pro design vstupní haly jsme ale našli v bohaté architektonické historii Brna. Inspirovaly nás krásné příklady, jako jsou katedrála a výstavní pavilony z betonu a oceli s kupolovou strukturou. Na toto dědictví jsme navázali, ale s pomocí lepeného dřeva, materiálu budoucnosti. Náš design přitom nemá jednu obrovskou střešní konstrukci, u které existuje riziko, že se dostane mimo měřítko. Místo toho jsme pro vstupní halu navrhli obloukovou konstrukci jako protiváhu katedrály, v kombinaci s racionálním, ale velkorysým skleněným baldachýnem nad nástupišti.
Město nechtělo, aby se ze stanice stala čistě ikonická budova. Hlavní nádraží ale má být reprezentativní bránou do města, takže by na něm mělo být něco výrazného. Jak jste k tomu přistoupili? Je výsledek určitý kompromis?
Nalezení dokonalé rovnováhy mezi těmito dvěma póly bylo v našem procesu navrhování velmi zásadní a hodně zpochybňovalo naše kreativní myšlení, takže bych nikdy neřekl, že je to kompromis. Náš návrh byl porotou oceněn první cenou za to nejlepší z obojího: zachycuje brněnského genia loci a přidává důstojný protějšek katedrále na opačném konci nového bulváru. Současně se nám podařilo navrhnout vynikající řešení pro všechny druhy dopravy a pro vazby mezi nimi. Bude to perfektně fungující uzel veřejné dopravy zaměřený na velmi pohodlný zážitek cestujících. Opravdu věřím, že nová stanice pozitivně změní budoucnost městského života v Brně.
