kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Rozhovory » Petr Michálek: Spolupráce s veřejností je nedocenitelným pracovním nástrojem

Petr Michálek: Spolupráce s veřejností je nedocenitelným pracovním nástrojem

Zdroj/foto: Archiv
Ve společnosti Skanska působí již téměř dvacet let. Dalo by se říct, že firmu zná ze všech úhlů dokonale. Nejprve působil ve stavební části v oblasti financování a strategických investic, následně jako výkonný ředitel divize a člen vedení. Od roku 2018 řídí na pozici generálního ředitele rezidenční development Skanska Reality, a. s. „Jsem vděčný za to, že jsem si mohl vyzkoušet oba obory, doporučil bych to všem. Vedle toho, že jde o obory velmi provázané a mají řadu společných atributů, tak jsou zde samozřejmě i velké rozdíly,“ říká o svém letitém působení ve firmě a nemalých zkušenostech napříč obory Petr Michálek.

Ve společnosti Skanska pracujete už více než 18 let, z toho tři čtvrtiny této éry ve stavebních oborech a třetím rokem v developmentu. V čem se tyto obory podle vás nejvíc liší?

Sportovní terminologií bych projektový development nazval týmovým maratonem, avšak s mnoha nástrahami a mnohdy nepředvídatelnými překážkami. Oproti tomu stavebnictví, myslím nyní zejména pozemní stavitelství, je takový polosprinterský týmový Spartan Race v těžkém terénu, stále plný improvizace (úsměv).

To je hezké přirovnání. Jaké rozdíly jsou podle vás v obou oborech nejzásadnější? 

Vývoj developerského projektu, od prvotní myšlenky koupit vhodný pozemek po předání bytu klientovi, trvá v Praze běžně osm, deset i více let. Samotná stavební činnost v tom představuje v průměru necelé dva roky na konci celého mnohaletého úsilí. Development vyžaduje obrovskou dávku vytrvalosti a trpělivosti. Navíc je to neskutečně komplexní disciplína. Je na něm krásná zejména tvorba, respektive vývoj produktu. Skýtá skutečný prostor pro kreativitu, kdy v zásadě z ničeho postupně vytváříte nové místo, ve kterém lidé budou bydlet, pracovat, nakupovat, ale především žít. Stavebnictví je zase krásné v tom, že okamžitě vidíte výsledek své práce. Každý den sledujete progres, který se na staveništích odehrává. Avšak v drtivé většině případů pouze zhmotňujete to, co někdo jiný vymyslel, vyvinul a vám zadal postavit. Určitý prostor pro kreativitu tu však také je, můžete ovlivnit, jak daný úkol zrealizujete.

Skanska si na stavebním i developerském trhu drží své specifické místo. Proč tomu tak podle vás je?

Jsme považováni za tradiční stavební a developerskou skupinu. Máme za sebou sto třicet let historie. To má určitě vliv na sílu našeho brandu. Mohl bych zmínit osvědčený byznys model, založený na kombinaci externího byznysu a interní spolupráce mezi developerskými a stavebními jednotkami. Podle mě jsou ale pravým důvodem, proč jsme si získali jisté renomé, hodnoty, na nichž je naše podnikání všude ve světě, a tedy i u nás, založeno.

O kterých konkrétních hodnotách hovoříme? 

Záleží nám na tématech péče o zdraví a o život, věnujeme se udržitelnosti, etice a individuálnímu přístup k zákazníkovi. Všechny tyto atributy jsou jasně komunikovány a vyžadovány hlavně uvnitř firmy. Když si je osvojí celý tým, není potřeba investovat do nějakých okázalých marketingových proklamací. Hodnoty firmy denně žijeme a věřím, že jsou vidět i skrze naše projekty a přístup ke klientovi, k městu a všude tam, kde podnikáme.

Vím, že vaší specialitou v rámci udržitelného stavebnictví je oblast úspor vody v bytových domech.  

Dnes už si všichni uvědomujeme, jak je voda v našem kraji vzácná, a že je třeba o ni pečovat a nakládat s ní hospodárně. Pokud se na bydlení budoucnosti chceme dívat z pohledu jeho životního cyklu, musíme k úsporám energií i vody hledat nová řešení, nejen předpokládat, že obyvatelé domu budou dostatečně uvědomělí a šetrní. Proto už standardně všude využíváme úsporné armatury, které uspoří až čtvrtinu pitné vody.

Velmi unikátně také využíváte takzvanou šedou vodu. Do jaké míry je tato technologie realizovatelná v masovém měřítku vašich staveb i tuzemských staveb obecně?

Například splachovat pitnou vodou je naprosto nehospodárné, proto jsme se před několika lety odhodlali vyzkoušet systém hospodaření s šedou vodou u bytového domu v Praze 5. Už po prvním roce jeho fungování se plně potvrdila naše očekávání, tedy že bytový dům dokáže uspořit dalších 15 % pitné vody. Úspora ale může být i vyšší, v případě, že budeme vytrvalejší, a pokud nám legislativa dovolí do budoucna užívat šedou vodu i pro jiné účely, než jen pro splachování toalet. Ideální by bylo, kdyby legislativa podporovala využití šedé vody v projektech a kdyby se stala standardem v bytové výstavbě.

Jaké jsou s tímto řešením spojeny náklady ze strany developera a do jaké míry tento ekologický přístup ovlivní cenu nemovitosti?

Investice do instalace systému hospodaření s šedou vodou v bytovém domě Botanica K, kde je 99 bytových jednotek, dosáhla výše dvou milionů korun. Při celkových nákladech projektu, které se vyšplhaly na téměř čtvrt miliardy, se nejedná v rozpočtu o až tak zásadní částku. Klienti těchto 99 bytů každým rokem ušetří dohromady 1,6 miliónu litrů pitné vody. To jsou dvě třetiny podolského bazénu ročně jen v jednom pražském domě. Pokud započítáme i poplatky spojené s údržbou a servisem systému, pak nám vychází, že návratnost investice je mezi 14 a 18 lety. Nicméně finanční úspora není hlavní motivací, proč Skanska úsporný systém hospodaření s šedou vodou v projektech instaluje. Tou je jednoznačně odpovědný přístup ke zdrojům. 

Jak na tento trend reaguje aktuální legislativa, konkrétně novela vodního zákona, kterou nedávno začala projednávat Sněmovna a která vznikla v souvislosti s častými obdobími sucha? 

Z pohledu úspory vody a vůbec udržitelnějšího rozvoje sídel vidíme jako klíčový úspěch související s novelou vodního zákona, a to novelu zákona o veřejném zdraví, do kterého je nově zaváděn termín užitkové a šedé vody. Další využití této málo znečištěné vody, která tvoří až polovinu odpadních vod odtékajících z domácností, je příležitostí nejen pro samotné bytové domy, ale do budoucna jistě i pro využití mimo dům, klidně i dalšími subjekty. Například na závlahu soukromé či městské zeleně, ale i další účely, všude tam, kde nemusí používaná voda dosahovat pitné kvality. Velkým vzorem nám v této tematice může být Izrael, který se transformoval z pouštní země bojující se suchem do země, která vodu dokonce exportuje.

Jak se tato novela dotkne povinností developerů při výstavbě a jak tyto snahy hodnotíte?

Pro Skanska Reality je efektivní hospodaření se srážkovými vodami kolem budov běžnou praxí. Pro celou řadu stavebníků může být posun v této oblasti novou výzvou, nicméně je to krok správným směrem. Tato změna může pomoci vylepšit mikroklima ve městech, snížit efekt tepelného ostrova a pomoci vytvářet kvalitnější prostor pro život mezi budovami. Česká republika je naprosto závislá na vodě, která na našem území spadne, a veškerá voda nám pak v řekách odtéká do zahraničí. Její efektivní a odpovědné využívání ve městech, ale především v zemědělství, je klíčové. Ve městě vidíme jako největší příležitost pracovat s vodou šedou.

Loni jste představili produkt Rebetong, recyklovaný beton vyrobený ze stavební suti, který jste vyvinuli ve spolupráci s českou firmou ERC-TECH. Jak dlouho trval jeho vývoj? 

Společnost se vývoji věnovala zhruba deset let, až se jim produkt podařilo dovést do fáze laboratorních testů. Společný vývoj, jehož už se účastnila i Skanska a který se zaměřoval na optimalizaci výroby a ověření v průmyslových podmínkách, začal v lednu 2019 a už na podzim 2019 jsme zahájili certifikovanou průmyslovou výrobu.

Jak se dosud v zahraničí či u nás vyvíjely snahy vytvořit recyklát betonu nebo jeho náhradu kvůli ubývajícímu množství běžně používaného kameniva? 

V zahraničí i u nás trvají pokusy již řadu let, ale zaměřily se vesměs pouze na částečnou náhradu přírodního kameniva recyklovaným. To také doporučují stávající technické normy. My jsme šli dál a nahrazujeme plných 100 %, což je patrně světový unikát. Zároveň také pracujeme na revizi normy, která umožní širší využití našeho materiálu.

Proč má podle vás Rebetong potenciál stát se revolucí v globálním měřítku, jak uvádíte? Jak si tuto revoluci představujete?

Těch pohledů je víc. Při širokém využití má Rebetong potenciál zpracovat většinu stavební suti, která je u nás generována, my konkrétně předpokládáme její využití v řádu 70 až 80 procent. To by pak představovalo zhruba 20 % veškeré produkce betonu. Tím bychom ušetřili obrovské množství přírodního kameniva, které by mohlo být využito pro aplikace, kde je nenahraditelné. Zároveň tím můžeme omezit skládkování stavební suti a rezervovat tak prostor na skládkách pro odpady, které se recyklovat nedají.

Jak chcete tento produkt dále monetizovat a šířit i mimo skupinu Skanska a v jakém časovém horizontu? 

Zatím si chceme tuto konkurenční výhodu ponechat, nicméně společnost ERC-TECH už nabízí licence i v zahraničí.

Zakládáte si podle svých vyjádření na tom, že při vytváření nových rezidenčních areálů zapojujete do diskuze veřejnost a budoucí sousedy. Co je cílem? 

Spolupráce s veřejností formou participace je pro nás nedocenitelným pracovním nástrojem. Už jen slovo developer je pro lidi doposud strašákem. Nikdo nezná danou lokalitu lépe než lidé, kteří v ní dlouhodobě žijí. A my sem přicházíme mnohdy na několik let a chceme měnit něco, co místní mají rádi. Smysl spolupráce s lidmi, kteří v lokalitě žijí, vidíme v tom, že díky veřejnosti získáme ucelený pohled na danou lokalitu a její skutečné potřeby.

Jak to vypadá v praxi? 

Ptáme se, mapujeme reálné potřeby místních občanů, jejich vnímání místa – chceme vědět, co lidé vnímají, jaká jsou pozitiva a negativa lokality, a to nám pomáhá při vytváření finálního návrhu budoucí podoby nové výstavby. Dokážeme tak do místa přinést i to, co podle jeho obyvatel v lokalitě doposud chybělo. Některé pozemky také dokážeme dočasně upravit a poskytnout místním k jejich vlastnímu komunitnímu využití do doby, než zde začneme stavět. Tyto aktivity se pak propisují i do budoucího projektu.

Daří se to realizovat u všech vašich projektů? 

U těch, které vyvíjíme od samého počátku, umíme a chceme participovat. Jak rádi s nadsázkou říkáme, participace dává smysl, když proběhne ještě předtím, než architekt nakreslí první čáru. Pokud projekt koupíme již v pokročilejší fázi vývoje, pak už je to složitější, protože bychom určitými fázemi povolovacích procesů museli projít znovu, což v Praze znamená několikaleté zdržení. I tak se ale snažíme s místními mluvit a projekt upravit tak, jak se v dané fázi ještě upravit dá.

Text: Nikol Pavlíčková, Foto: Ondřej Pýcha

Autor: redakce Estate.cz

(Visited 29 times, 1 visits today)

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on linkedin

Čtěte také

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky